Dieta

29. července 2018 v 13:54 | Clare |  Deníček
Ahoj.
Plán vůbec nedržím. Jím mnohem méně a hodně zvracím... Jenže mi to funguje. Zvracím a hubnu.
Jím cca 500 kcal denně. A chtěla bych to navýšit. Takže od zítra držím tuto dietu:


Teď mám 51.5 kg. Chci nejvíc 48 kg. Možná méně. Uvidím.

Budu psát, jak se daří.
 

Plán

24. června 2018 v 17:34 | Clare |  Deníček
Tak jsem zpět z hospitalizace. Mám paranoidní schizofrenii...

Teď sem napíšu nějaké moje cíle a plány

Plán cvičení:
Cvičit každý všední den 20 minut na rotopedu
Cvičit 30 day shred od Jillia Michaels každý den
Cvičit BBG od Kayly Itsines pondělí, středa, pátek
Po dokončení 30DS Cvičit od ní 6 week 6pack

Plán jídelníčku:
Jíst zatím kolem 1800 kcal denně
V neděli 2000 kcal
Pokud přestanu hubnout, snížit o 100 kcal
Nejít nikdy pod 1600 kcal denně

Cíle:
Aspoň 50 kg (možná 48)
Mít míň než 20 % tuku v těle
Vyrýsované tělo


Další hospitalizace

13. května 2018 v 15:11 | Clare |  Deníček
Budu zase hospitalizovaná...Zase jsem na tom špatně...
 


Učím se milovat své tělo

3. května 2018 v 20:40 | Clare |  Deníček
Chci umět milovat své tělo. A pomalu se to učím. Nesoustředím se na váhu. Zvážím se až u nutriční, ke které kvůli bulimii chodím. Jím teď vyváženě, kolem 1800 kcal denně. Nepřeháním to se cvičením. Takhle mi to vyhovuje a daří se mi nezvracet, protože nejím moc málo a nemám pak potřebu se přejídat. Chci, aby to tak zůstalo.
Kašlu na to, že nejsem dokonalá. Klidně si vezmu oblečení, co se mi líbí. Mám úplně normální váhu, nejsem tlustá.

Jasně, že bych chtěla být DOKONALÁ. Ale nebudu to chtít hned. Chci na sobě něco vylepšit, ale půjdu na to pomalu. A nebudu se nenávidět.

Jsem zpět

20. dubna 2018 v 18:34 | Clare |  Deníček
Tak jsem zpět z Bohnic.

Nejdřív mě ještě nechtěli pustit, ale protože jsem byla předtím se svým doktorem domluvená, že už půjdu tento týden, vyhověli mi a pustili mě.

Měla jsem příznaky paranoidní schizofrenie (hlasy, bludy,...), ale teď už je to dobrý. Opravdu mi tam hodně pomohli. Myslím, že jsem také na dobré cestě k vyléčení se z bulimie. To hlavně díky paní psycholožce, která se mnou pracovala.

Jídlo jsem si tam kontrolovat nemohla. Oni mě kontrolovali, jak jím, vzhledem k mé další diagnóze - mentální bulimie. Taky mě pravidelně vážili. Nejdřív jsem na té jejich stravě zhubla o kilo. Doktorovi se to nelíbilo (samozřejmě) a já se bála, že budu dál hubnout, i když jsem snědla všechno, co mi dali. Tak jsem začala k tomu jíst nějakou zmrzlinu, čokoládu atd. A to kilo jsem zase nabrala. Takže jsem vlastně odcházela se stejnou váhou, jako jsem tam přišla. Teď vím, že můžu jíst i občas něco dobrého a nepřiberu. A ani jednou jsem tam nezvracela nebo se nepořezala/nepopálila! :)

Teď musím dochodit stacionář a najít si někoho na ambulantní léčbu poruchy přijmu potravy. Pak mi doporučují ještě stacionář pro pychotiky... Ale já měla v plánu se vrátit do školy, tak nevím. Uvidím, jak na tom budu.

Jenže mě trápí, že zase na sobě vidím ty chyby, hned jak jsem přišla domů. Vidím ten tuk, místa, kde byc mohla ještě zhubnout. A já to tak nechci. Mám úplně normální váhu, i kdybych přibrala, měla bych normální váhu. Ale ten pocit je tak silný... Je mi z toho smutno.